Amerika '13 Orlando & Kenedy Space Center

Cesta z Miami do Orlanda byla dlouhá a zmáhavá, vzhledem k tomu, že jsme odjížděli v 5 ráno a cestoval jsem s třemi slečnami, muselo se vstávat ve 4, aby se stihly sbalit, navíc náš pokoj byl tak malý, že jsme se balili na směny, kdy jeden byl v pokojíku a zbytek stál před dveřma. Každopádně cestu jsme všichni prospali, takže jsme v Orlandu byli coby dup. Jelikož spaní v autobuse, jedoucí po cestě kvality lesňačky mezi Horním koncem a Dílama v Bystřicách, není zrovna žádné žůžo labůžo, přijeli jsme do Orlanda rozbití jak cikánské hračky. Hned po vystoupení z autobusu nás lisklo přes huby vedro ještě vetší než v Miami, které nás až do konce naší návštěvy nepustilo. Bohužel to není takové to příjemné teplíčko, které si užíváte, ale takové to hnusné hic, kdy se vám mezi lopatkama stéká levé a pravé rameno řeky Podpažatky, ustící do světa někde nad vašima kraťasama, vytvářející krásný reliéf na vašem tričku. Navíc v hostelu nám sdělili, že check-in je až ve čtyři odpoledne, takže jsme museli zpátky do toho hnusu ven, zabít nějak tři hodiny. Strategicky jsme zvolili nejbližší klimatizovanou restauraci, kde jsme až do zmíněné doby kempovali u skleničky s ledovým pitím. Hostel byl naštestí opravdu krásný, prostorný s vlastníma hajzlíkama a sprchou a venku bomba bazénem, takže po zbytek dne jsme vyleželi a vyplavali všechny předchozí resty a pak se vyspali jako králi na king size postelích.

Orlando je městem zábavních parků. Disney, Sea World, Legoland a nakonec i Universal Studios, do kterého jsme se vydali my. Všechno najdete kousek od sebe v tomhle městu, kde by bez nich asi nebylo nic jiného co dělat. Universal Stuidos jsou rozdělené na dvě části, samotné studia, které jsou stejné jako v Los Angeles a na Adventure Island, kde najdete asi sedm částí, každou věnovanou nějakému filmu nebo filmovému žánru. Největší hitovkou je asi Harry Potter land, kde se procházíte Prasinkama až dojdete až k bradavickému hradu, můžete si dát nejfekálnější pití, které si můžete v parném dnu dát a to slavný máslový ležák, který nechyběl na žádné kalbě v Bradavicích. Žádný alkohol v něm samozřejmě není, zato je v něm asi kilo cukru a jako bonus pěna je celá karamelová, zubaři musí mít v Orlandu rej… Každopádně jsou tu tři různé horské dráhy, video dráha průletem Bradavicema, která byla fakt bombová, spoustů obchůdků s hůlkama, magickýma sladkostma atd. V podobném duchu se nesou ostatní části jako Pepek námořník, Jurský park, Marvel hrdinové a padouši aj. Vstupné sice stojí sto amerických kaček, ale zabavíte se tady na celý den a ten zážitek určitě stojí za to, takže vřele doporučuju.

Druhý den se mé maďarské spolucestovatelky rozhodly jít na nákupy, což jsem zhodnotil jako ztrátu drahoceného času a místo toho se vydal na výlet do nedalekého Space Kenedy Center. Výlet stál opět stovku, ve které byla zahrnuta i doprava, ale za ty prachy to určitě stálo. Kenedy Space Center je místo odkud Američani posílají do vesmíru svoje rakety, staví je tam a taky tady přistávaly všechny raketoplány. Myslím si, že jedině v Americe se vám poštestí, že vás pustí na místo, kde se takovéhle věci skutečně dějí, všechno je v provozu a lidi kolem vás jsou skuteční astronauti a zaměstnanci připravující se na další start rakety. Cesta na místo trvala autobusem asi 40 minut, náš řidič, původem tipuju Mexikánec, nám hned na začátku řekl, že je NASA freak a za těch 40 minut nezavřel pusu a mlel a mlel o tom, jak bez NASA bychom ještě dělali jiskřičky křemínkama a jezdili na koních a jak je hrozné, že do Disney jezdí víc lidí než do Space Center, když je to přece nejdůležitější místo na světě. No řekněme, že trochu přeháněl, ale dovezl nás tam a odvedl na setkání s astronautem. Uvítal nás pán co třikrát řídil raketoplán na ISS, nahodil americký úsměv, rozloučil se a poté už jsme se vydali na průzkum centra. Jako první jsem jel na projížďku kolem celého komplexu. Autobus vás proveze kolem jedné z nejvěších budov na světě, kde staví rakety a Empire State by se do ní vlezl skoro čtyřikrát. Poté kolem odpalovacích ramp, odkud stratují různé typy raket a nakonec vás vyhodí u muzea věnovanému letem do vesmíru. V tomhle muzeu je uprostřed maketa rakety typu Satur, tedy největší rakety kdy postavené, která dovezla první Američany do vesmíru a na Měsíc. Můžete si tady šáhnout na kus Měsíce, podívat se na spoustu filmů a prohlídnout si stovky exponátů. Po návratu do visitor centra jsem zamířil do obrovské budovy, kde je vystavený skutečný raketoplán Atlantis, který je posledním, který letěl do vesmíru, než program Space Shuttle před pár lety ukončili. Je opravdu fascinující vidět věc, která několikrát byla ve vesmíru z deseti centimetrů a moct si prohlídnout každou píď stroje za miliardy dolarů, i když na holce už taky bylo viděť, že si něco málo zažila. Jako bonus se v téhle budově taky nachází simulátor startu raketoplánu, kde vás usadí, překlopí do polohy vertikáloš, pustí vám jako všude v Americe nějaké to funny úvodní video jakože se cítíte jako opravdový astronaut a pak to kolem vás začně rachotit, třást se, bručet a před váma vidíte jak se pomalu odlepujete od země a letíte na oběžnou dráhu. Čekal jsem od toho sice trochu víc, jako nějaké přetížení a tak, ale i tak to bylo dost dobré a až budu velký a bohatý a poletím do vesmíru, aspoň nebudu překvapený jak to s náma háže. Zbytek času jsem pak strávil v IMAXu na dvou 3D filmech o ISS a Hubblově teleskopu a následně procházkou v raketovém parku, kde jsou vystavené všechny modely raket Američanama kdy vyrobené. Pokud jste tedy aspoň trošku fanda do techniky nebo vesmíru a někdy budete v Orlandu, musíte do tohodle komplexu prostě jít, protože si myslím, že je to nejlepší vesmírné muzeum/zábavní park na světě.

Večer jsem se opět shledal se svýma milýma nakupujícíma Maďarkama, dali jsme si poslední večeři a šli se opět balit, protože následující den letěly holky domů do Maďároš a já jsem vyrazil na plavbu do Karibiku.